Drazí a líbezní, milovaní přátelé i nově příchozí,
Všechny vás srdečně zveme ke společné slavnosti zrozenců poslední čtvrtiny roku: vah, štírů a střelců. Vítány, oslavovány jsou všechny duše slavící cokoliv, předně pak to, že slavíme my – děti mlžných tůní a spadaného listí.

Po narození jsme namísto vůně jara a bosé chůze lučním kvítím jako první pocítili chlad, naše dny počínají melancholií mlhy a umírajícími barvami slábnoucích zrzavých paprsků… Takové prostředí bylo naší kolébkou, utváří nás, a tak jsme se naučili v něm nejen žít, ale a to především – slavit!)

Dovolte nám proto, vzít vás za ruku a s malou svítilnou provést tmou brzké noci, dovést na teplé místo zahalené kdesi uvnitř pod klenbou z purpuru a nahlédnete, že i tady bují život v oslavě a tanci.

Přijďte pobýt v bezpečném prostoru duše, kde společně budeme bujaře tančit, radostně se veselit v hlubinách nitra, jako i odpočívat a sdílet při ambientních dálavách v záři aurory – přijďte slavit i v tomto podzimním, mnohdy nelehkém čase.
Naše slavnost je vaše slavnost!

𝙎𝒗𝙚̌𝒕𝙡𝒐 𝒔𝙡𝒖𝙣𝒄𝙚 𝙫𝒚𝙨𝒕𝙧̌𝒊́𝙙𝒂𝙡𝒐 𝒔𝙫𝒆̌𝙩𝒍𝙤 𝙥𝒐𝙡𝒂́𝙧𝒏𝙞́ 𝙯𝒂́𝙧̌𝒆

𝑆𝑙𝑢𝑛𝑒𝑐̌𝑛𝑖́ 𝑝𝑎𝑝𝑟𝑠𝑒𝑘 𝑠𝑘𝑜𝑚𝑖́𝑟𝑎́
𝑆𝑣𝑒̌𝑡 𝑢𝑝𝑎𝑑𝑎́ 𝑑𝑜 𝑡𝑚𝑦 𝑎 𝑚𝑙ℎ
𝑃𝑜ℎ𝑙𝑡𝑖𝑙𝑎 𝑜𝑏𝑙𝑜ℎ𝑢 𝑝𝑜𝑙𝑎́𝑟𝑛𝑖́ 𝑧𝑎́𝑟̌,
𝐽𝑖́ 𝑣 𝑠𝑟𝑑𝑐𝑖 𝑡𝑎𝑛𝑒𝑐 – 𝑡𝑎𝑛𝑒𝑐 𝑠𝑒 𝑟𝑜𝑧𝑏𝑖́ℎ𝑎́