Homemade: Making it lauder

Nesklouzávat do klišé je občas těžké, ale nikdo nemůže popřít fakt, že se v nich částečně skrývá i pravda. Vezměte si například tvrzení, že „věk je jenom číslo“. Ta slova ležící na špičce jazyka když mluvíte s někým mladším a chcete se vyhnout povýšeneckému tónu. Ta slova, kterými můžete smést onu důležitost věkového rozdílu ze stolu. Nicméně je v nich kus pravdy. Věk je o chování, o postoji, asertivitě, přístupu k životu: stojí spíše na zkušenosti nežli na čase. A pokud existuje někdo, kdo překonává všechny předsudky vůči mládí a jemu tradičně připisovanému nedostatku zkušeností, pak jsou to mozky stojící za Radiem Laude.

Štěpán Hlaváček a Viktor Švolík, známější jako DeSteffan a VolumeSphere, jsou čerstvými absolventy střední školy. Na rozdíl od jiných absolventů dnešní doby si tyhle dva našli svoji cestu již před několika lety a začali ní procházet bez úmyslu zastavit se a vydechnout. Nic neodkládají, jenom zrychlují. Vědí, co chtějí a vědí, jak toho dosáhnout.

V jejich chování je určitá anachronická nuance. Je to vášeň, která nestárne a pro kterou věk není rozhodujícím faktorem. Jejich ‘zvuk’ tomu odpovídá – je moderním pohledem na současnou hudbu. Radio Laude leží na křižovatce mezi analogovým zvukem a futuristickým přístupem, starými legendami a novými talenty, místními i zahraničními. 

Ve zvuku, který jako DJs hrají, se oba projevují mírně odlišnými přístupy. Štěpán osciluje kolem žíravější a v basách intenzivnější hudby, zatímco Viktor se prochází old schoolem s jemu charakteristickou vytrvalostí a klidem. Kompenzují se navzájem a scházejí se v jednom celku, což vysvětluje, proč fungují doteď tak dobře.

Jejich vlivy sice sahají do daleké minulosti, ale jestli máme mluvit o tom nejsilnějším, musíme zpříma ukázat na Endless Illusion. Label samotný i jeho zakladatelé Exhausted Modern a Raphael Kosmos byli zásadní pro Radio Laude. Pro jejich vznik, jejich současnou pozici i pro zvuk dua nastupující generace.

Své počátky datují do roku 2017, kdy Štěpán získal přístup do studia nad Cross Clubem. Tam mohl hrát hudbu, z níž byl nadšený, a Viktor se k němu později přidal. Jak vysvětluje Štěpán, jeho zájem o hudbu od patnácti let postupně rostl – kromě seznámení se s Endless Illusion i návštěvami večírků, jakými byli Polygon nebo nite vibes. „Nejdřív jsem si chtěl koupit gramofony, ale Kosmos mi to vymluvil a poslal mě s klíčema do studia nad Crossem, abych tam zkoušel. Zavolal jsem chlápkovi, který to tam řídil a začal jsem tam chodit každý pátek po škole. Bavili jsme se o tom s Viktorem a zatímco kámoši fellili na gauči, jeho to zaujalo…no a tak to začalo.”

Společně začali objevovat hudbu i technickou stránku DJingu, v které se dopracovali k působivé zručnosti. Být svědkem jednoho z jejich hraní je vskutku ohromný zážitek. Úroveň jejich souhry otřese nejednou myslí. Jezdí na vlnách stejného zvuku, což je vidět i na koordinovaném naklánění jejich hlav. Zároveň, když stojí za mixem, obě jejich rozmanité osobnosti vynikají nejvíc – v pohybech nebo v malých náznacích mimiky, například když se jim opravdu vydaří některý přechod. Hluboké hudební znalosti jich samotných i jako dvojice,  jejich know-how a styl, to vše jim zajistilo místo v popředí české DJ scény. A to jsou ještě jenom na začátku.

První studio se brzy stalo příliš malým pro jejich ambice, chtěli se zlepšovat a začít budovat rádio. Nikoliv však rádio v tradičním  slova smyslu, jak vysvětluje Štěpán: „Když používáme termín „rádio“, nechápeme jej jako FM rádio, spíše abstraktněji, jako způsob spojování věcí a lidí v jednom místě. “ Všechno do sebe zapadlo, když je behěm hraní na absolventském večírku oslovil Jiří Straka, jeden ze zakladatelů táborského festivalu Transforma. Ten jim nabídl Studio Savec jako stále místo pro jejich aktivity a to se stalo pilířem jejich budoucího rozvoje. Jak Viktor mile vzpomíná: „Ve skutečnosti na nás hodně tlačil, abychom pracovali na provozu, na programu, abychom pracovali víc, než to jde, a tak dále. Takže jsme opravdu museli přemýšlet co je vlastně v našich silách. Byl našim velký bratrem, kopal nás do zadku, když jsme dělali hovno, a taky nás hodně naučil.“

S pevnou zemí pod nohama, začali usilovat o zviditelňování místních hudebních projektů, které považují za zajímavé a výjimečné. Mezi jejich prvními hosty nalezneme etablované umělce jako Exhausted Modern, whydie?, Raphael Kosmos, St. Jakob nebo novéjší tváře jako Gertie Adelaido či Xynnh. Určitým bodem zlomu bylo uvedení Joshe Cheona, který tenkrát zavítal do města kvůli RARE večírku s Dark Entries, kde hráli i kluci. I když behěm streamu nešlo všechno jako po másle, na tento okamžik vzpomínají se smíchem: „Z technického hlediska se porouchalo všechno co se porouchat mohlo, ale byl to výchozí moment, po kterém jsme začali uvažovat nad rádiem v širším kontextu, jako pojítkem mezi českou scénou a tou okolní, aby lidé zvenčí věděli o scéně tady a zdejší lidé poznali scénu tam venku.”

To je přesně ten nejcharakterističtější aspekt Radia Laude: jejich snaha o zviditelnění českých umělců venku. Všeobecně rozšířeným názorem je, že českým umělcům se prolamuje onen pomyslný skleněný strop jenom těžko, vzhledem k relativně malému exportu elektronické hudby ze země. Jak říká Viktor: “Bavili jsme se o tom s Láďou (E. Modern). Čeští producenti jsou zaseklí v tom, že pokud produkuješ v Čechách, bude pro tebe těžší být venku vidět, je v tom nějaká demotivace. Rádi bychom jim šanci být vidět poskytli.“ Změna mindsetu a prezentace českých umělců mezinárodnímu publiku jsou prvními kroky, kterými je situaci možné změnit.